Bitka: Skautíci dle T-mobile
Už jste viděli novou vizuální kampaň T-Mobilu? Po motorkářích, ráji, skokanech a lázních…
Téma | Příspěvky | Datum |
---|---|---|
Skautské fórum | 2 příspěvky | 04.02.16, 21:16 |
Umíte morseovku? | 37 příspěvků | 10.08.15, 13:11 |
Na kolik dní jezdíte na tábor? Vyhovuje vám to? | 12 příspěvků | 10.08.15, 13:09 |
Oddíl | 3 příspěvky | 08.08.15, 20:46 |
Družina | 1 příspěvek | 25.12.14, 17:48 |
Už jste viděli novou vizuální kampaň T-Mobilu? Po motorkářích, ráji, skokanech a lázních…
Taky vám někdy do schránky přišel letáček na zájezd s obědem, spoustou dárků a to vše jen za pár…
Dubnový Skaut-Junák a Světýlko, ale i Kmen, jsou venku. Co v nich najdeme?
Hra bez pravidel? Země bez hranic? Několikrát za den se setkáváme s pravidly, která nám ukazují,…
Takové ošklivé cizí slovo, ta reflexe. Co to vlastně znamená? Má to něco společného s reflexní…
Co takhle se přijít vyjádřit k tomu, jestli je skautská stezka k něčemu dobrá a jak by se dala…
Můj největší zážitek ve skautu? Jedině Tři orlí pera.
Bylo léto 2008 a já jsem jela na skautský tábor. Vezli mě Sýkorčini rodiče, protože jsem jela až na druhý týden. Jakmile jsme dorazili, přivítala jsem se s kamarády a ubytovala se ve stanu. Asi za pět minut přiběhla Sýkorka a chtěla mě seznámit s novými vedoucími z Mutěnic, kteří s námi byli na táboře poprvé. Když jsem zjistila, jak to letos v Nové Vsi chodí, zeptala se mě Vlaďka, jestli bych si s ní a s dalšími šesti lidmi nechtěla splnit Tři orlí pera. Pokoušela jsem se o ně sice už minulý rok, ale zklamala jsem hned u první zkoušky. A tak jsem s ní souhlasila.
Na druhý den nám Svaťa (hlavní vedoucí) řekl, abychom se sbalili na
krátkou výpravu. Ten den nám začala „mlčka“. Kdybychom byli
spravedliví, přiznali bychom se jeden vedle druhého k tomu, že jsme ji
nesplnili, ale nám na té malé nášivce tak záleželo, že bychom byli
schopni pro ni udělat cokoliv. Ale i přesto dva z nás selhali.
Přece jenom se děti bez mluvení napomínají špatně. Jeden den jsme si
dali pauzu a pak nastoupil druhý úkol – „hladovka“. Ta byla ze všech
zkoušek nejlehčí. Celých čtyřiadvacet hodin bez jídla, jen
o neslazeném černém čaji. Žádné žvýkačky, žádné bonbóny,
prostě o hladu. Přes normální program se to dalo vydržet, ale přes
oběd to byla hrůza. Radši jsme si s holkama zalezly do tee-pee a hrály
jsme na kytaru a zpívaly si. Tak jsme všichni přežili celý den,
i když na konci jsme měli co dělat, abychom neomdleli a udrželi se při
vědomí.
A za dva dny přišel poslední úkol – „samotka“. Na tu mám asi
nejvíc vzpomínek, i když byla vlastně nejnudnější. Ráno jsme se
já, Sýkokra a Vlaďka sbalily a vyrazily hledat úkryt. Ony zůstaly na
Pahorku (kopci hned za táborem), zatímco mě poslal Šmudla do posedu za
řekou. Přebrodila jsem se, přešla louku a usadila se. Na tábor jsem
neviděla, a tak jsem nemusela psát zápisky. Celý den jsem vyplnila tím, že
jsem četla, spala a občas se prošla po louce. Večer jsem se chtěla zabydlet
nahoře v posedu, ale našla jsem tam asi čtyři sršní hnízda, tak jsem
si řekla, že radši zůstanu dole. Ale vtom začalo pršet, a tak jsem to
musela vydržet nahoře. Alespoň jsem měla společnost. Ráno jsem se
vzbudila, sbalila se a po noci strávené ve vyhřátém spacáku jsem musela
přebrodit ledovou řeku. Jakmile se z tábora ozvalo sborové volání,
vrátila jsem se a převzala odborku.
Kdyby se mě někdo zeptal, na kterou nášivku na svém kroji jsem nejvíc hrdá, rozhodně bych řekla Tři orlí pera.
Copyright © JUNÁK | Webdesign by GENES Media | Tato prezentace využívá systém pro správu obsahu WebRedie.
Kontaktujte Teepka | Co je Teepek zač? | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | RSS článků